Gabi se živí jako překladatelka a tlumočnice francouzského a anglického jazyka a také jako koučka a expertka na práci s talentem. Fanoušci rallye Dakar ji znají spíš jako Gabrielu Novotnou, motorkářku, která se tohoto podniku pod svým dívčím jménem zúčastnila již dvakrát v letech 2018 a 2019.
Poprvé ji zastavilo zranění, ale napodruhé závod úspěšně dokončila jako první česká motorkářka: „Je to nepřenositelně silná záplava emocí, když stojíte na startovní rampě Dakar Rally. A když se vám podaří dojet až do cíle, to už se vůbec nedá vyjádřit slovy. I když skončíte jako poslední, často to znamená nechat za sebou půlku startovního pole.“
Její cesta za dakarským snem byla plná potu, bolesti a sebezapření: „Co mi chybělo v technice, musela jsem na motorce dohnat silou, pílí a odhodláním. Často to dost bolelo,“ přiznává Gabi a dodává: „Navíc jsem v dost ohledech byla nezkušená a poměrně naivní.“ Ovšem ani zpětně ničeho z toho nelituje.
Navzdory tomu, že se k motorce a závodění dostala poměrně pozdě, je Gabča-motorkářka také držitelkou 1. místa v kategorii žen na Merzouga Rally a Serres Rally. Posledním jejím velkým závodem byla Silk Way Rally v létě 2019. V Mongolsku ale utrpěla ošklivý pád, jehož důsledkem byla řada bolestivých zlomenin (kotník, pánev, klíční kost…). Přesto etapu dokončila, a ještě se v cíli snažila opravit svou motorku a připravit se na další etapu. Do té už jí ale medici nedovolili nastoupit.
Dnes je Gabi podnikatelkou, překladatelkou, koučkou, rekreační sportovkyní a motorkářkou, manželkou a matkou. „Když jsem se vdala a narodil se mi syn, věděla jsem, že na motorku na takovou úroveň, která je potřeba na Dakar, už nikdy nenatrénuji,“ říká Gabča. Přesto si přála vrátit se na Dakar Rally znovu, jako navigátorka: „Na dálkových závodech mě navigační část stejně vždycky bavila nejvíc.“
Splnění dalšího snu je na spadnutí: „Měla jsem opravdu velkou radost, když mě Lenka oslovila, abych jela s ní. Líbí se mi i to, jak k celému projektu přistupuje – systematicky, s rozvahou a dobře připraveným plánem. To je úplně něco jiného, než jak jsem to kdysi řešila já, a moc se mi to líbí. A navíc, ryze dámská posádka, to tu ještě v historii České ani Slovenské republiky nebylo!“
foto: Marcela Svobodová a archiv Gabriela Budínová